Manifesto

V průběhu kouzelného času, kdy člověk rád nalézá řešení zástupných problémů, jménem zimní zkouškové, jsem přemýšlel, jakým způsobem nezakrnět a bičovat se k soustavnému a komplexnímu přemýšlení o filmu. Vymyslel jsem jednoduchý koncept filmového blogu – každý den zhlédnu jeden film, o kterém v krátkém komentáři pojednám. Zvolal bych „Heuréka!“, ale poslední člověk, který se takto zaradoval, skončil s mečem v dutině břišní.

Já tento jednoduchý koncept poněkud zkomplikuji. Krátké komentáře bych ve větší míře rád prokládal delšími analytickými a tématickými texty, sám zatím nejsem schopen odhadnout poměr mezi nimi. Co se týče každodennosti, trochu se schovám za vynalézavost času filmového. Hodiny, dny a roky ve filmu mohou trvat déle než čas divácký. Při návštěvě 365frames si tedy přeřiďte hodinky ze středoevropského času na filmový čas.

Texty budu psát s jasně čitelným názorem, pokud to povaha textu žádá, bez zbytečných frází a floskulí, nebudu se schovávat za stereotypy. Určitě mě upozorněte, pokud budete mít pocit, že jsem se provinil vůči těmto zásadám. Budu vděčný za zpětnou vazbu v komentářích.

Příjemné čtení.