Pohřbí fanoušci dosavadní model financování filmu?

Zach Braff požádal fanoušky o 2 miliony dolarů na svůj nový film a během tří dnů částku vybral. Opravdu se jedná o pozitivní zprávu pro filmový průmysl? A nechají se fanoušci znásilnit velkými studii?  

Doba nikdy více nepřála možnosti začínajících nebo nezávislých filmařů natočit a propagovat film. Dostupnost a technické schopnosti digitálních zrcadlovek sblížila amatérské, popř. nezávislé, a profesionální filmové produkce v možnostech vizuální prezentace, což se ukázalo jako velký krok od běžných spotřebních videokamer. Došlo  dokonce k zajímavému posunu, kdy digitálních zrcadlovek začali využívat filmoví profesionálové, pro které se jedná o efektivní nástroj s dobrým poměrem cena/výkon. Některé velké filmové produkce nechávají digitální zrcadlovky v rukou druhého štábu (Lucasův The Red Tails) nebo je využívají pří natáčení s velkou kamerou špatně dostupných míst (Černá labuť, finále 5. série Dr. House).

Financování nezávislých projektů pomáhají projekty jako Kickstarter.com fungujících na principu kolektivní investice, která je dle výše darované částky odměněna určitým dárkem od autorů, např. volným stažením filmu nebo soundtracku, účastí při natáčení či premiéře apod. Kickstarter se stal dobrým nástrojem pro financování nezávislých a autorských děl, což stejně jako v případě digitálních zrcadlovek nemohlo ujít pozornosti filmových profesionálů. Produkující David Fincher zde sehnal 400 tisíc dolarů na dospělý nekorektní animovaný film The Goon, autoři seriálu Veronica Mars vybrali necelých 6 milionů na jeho celovečerní verzi a Zach Braff v rekordním čase tří dnů vybral požadované 2 miliony na film WISH I WAS HERE, tak trochu sequel k indie klasice Procitnutí v Garden State. Nutno poznamenat, že částky vybírané nezávislými filmaři jsou v průměru v řádech desetitisíců dolarů a často projekty zůstanou nezafinancované.

Za rychlým úspěchem s financováním těchto tří projektů stojí velká fanouškovská základna ve filmovém průmyslu již zavedených tvůrců. Právě na spřízněnosti tvůrců s velkými produkcemi a vlastnictvím jistě tučného osobního konta stojí většina negativních reakcí k cestě, kterou se naposledy vydal Zach Braff. Pojďme si rozebrat, nakolik jsou tyto odsuzující reakce opodstatněné.

Zach Braff při natáčení Procitnutí v Garden state

Zach Braff při natáčení Procitnutí v Garden state

V článku uvedení autoři do svých projektů investují vlastní peníze a k financování skrze Kickstarter se rozhodli z důvodu absolutní tvůrčí svobody. Jisté však je, že velká studia již Kickstarter zaregistrovala a nadále může sehrát důležitou roli jako určitý signál k dání zelenou riskantním projektům. Časem můžeme být svědky i určitého delegování financování na fanoušky. Bude to test citlivosti diváka, nakolik rozpozná rozdíl mezi žádostí oblíbeného jednotlivce a velkého institucionalizovaného studia snažící se ušetřit.

Někteří lidé jsou také přesvědčeni, že celebrity vybírají na své projekty peníze na úkor menších nezávislých filmů. Zapomínají však, že okruh investorů platforem typu Kickstarter je velmi omezený a ti, kteří přispěli například na Braffův film, s největší pravděpodobností nikdy předtím žádný jiný film takto nepodpořili. Neexistují k tomu žádná relevantní data, každopádně na první pohled je zřejmý rozdíl mezi počtem přispěvatelů WISH I WAS HERE a jiných nemedializovaných projektů na Kickstarteru. Podobně velké projekty spíše přitáhnout nové donátory a pozornost k menším filmům. Nebál bych se tedy o financování malých projektů, pro které byl Kickstarter původně navržen, otázkou zůstává, co si z této platformy odnesou velká studia.

Velká studia totiž již pochopila, že divák-fanoušek je více než pouhý divák, a vychází se mu vstříc produkty spojenými s filmem nebo nebývale konkrétní hrou s očekáváním a propagací filmu. Fanouškům je vštěpováno, že onen film se točí pro ně (videoblogy Petera Jacksona) a jsou součástí natáčecího procesu. Úspěch „celebrit“ na Kickstarteru by pro velká studia mohl být impulzem k zapojení fanoušků již na úrovni přímého financování. Pokud by bylo samotné donátorství spojené se s pro fanoušky zajímavými „odměnami“, nevidím tuto cestu natolik nereálnou. Jestli je schopen fanoušek zaplatit tisíce dolarů za reklamní produkty spojené s filmem nebo za vstup na Comic-Con, tak proč by nechtěl mít pocit, že se přímo podílí na filmu? Doba, kdy bude komparzista platit producentovi za účast ve filmu, je blíž, než si myslíte.

Autor: Denis Poroy/Invision, Associated Press

Foto: Denis Poroy/Invision, Associated Press

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *